MyČeši ♥

 
 
Co je to vlastenectví?
 
  
   
 
 
 
***
 
"Nelze žít pouze materialismem, důvěrou ve vítězství počtu, bez víry v něco vyššího, pro co je radostno přinášeti i těžké oběti."
 
Karel Kramář  - 1. čs premiér
 
 
 
Co je to vlastenectví? Láska k vlasti tento ušlechtilý cit. Ve vysokých duchovních sférách je zakotveno výchozí záření pro tuto ctnost. Proto procítit lásku k vlasti může jen v nitru opravdový a živý člověk. Jestliže nějaký člověk, politik či kandidát na nějakou politickou funkci tvrdí, že je věřící a přitom je proti vlastencům, tak je to pokrytec a špinavý lhář.
 
Je dnes snaha ze strany rozumářů a materialistů - mimochodem dobře si povšimněte, že to jsou ti, kteří tento svět zpustošili a vedou jej do záhuby, to mějte stále na mysli - je tedy snaha vlastenectví zesměšnit a mnohdy i učinit nebezpečným. Ano v každé třídě či skupině se může vyskytnout nějaký narušený jedinec či fanatik. A ten může na celou věc vrhnout temný stín. Ano Hitler a jeho nacismus obrátil vlastenectví ve zvěrstvo. Ovšem pravé vlastenectví není možné bez lásky! Protože pravé vlastenectví je čistý cit. A jestliže máte skutečnou lásku v sobě, tak nikdy nebudete svým bližním působit škodu, ale vždy budete mít na zřeteli jejich duchovní vzestup a štěstí.
 
Problém je v tom, že duchem mrtví materialisté neví, co je skutečně pro lidí prospěšné, protože skrz svůj zmrzačený přepěstovaný rozum, který pochází z hmotného mozku, mohou chápat pouze hmotné věci. Mnohé děje mají ovšem své kořeny v duchovních a jemnohmotných úrovních. Zkoumání v těchto oblastech nelze provádět pozemským rozumem, nýbrž se musí použít stejnorodé orgány, tedy např. ke zkoumání duchovní dějů se musí použít duchovní orgány a těmi jsou v první řadě čisté cítění. 
 
Pokud se člověk řídí svým čistým cítěním, tak nemůže opomíjet zákony stvoření nebo-li zákony Boží, což je jedno a totéž. Mnozí chlípní devianti a obhájci mnohých zhoubných ideologií argumentují na nesouhlas normálních lidí tím, že mají středověké názory a že musí být pokrok. Prosím vás, pokrok přece ale může být dvěma směry! A to buď nahoru anebo dolů. Nahoru k čistotě Světla a ušlechtilosti anebo dolů do žumpy temna.

Každý normální člověk, který ještě nepohřbil v sobě ducha, tedy čisté cítění, snadno pozná skrz toto cítění co je ušlechtilé, čisté a proto správné. Pokud se ale někdo nechá zotročit vlastním nástrojem rozumem, jako většina dnešních rozumářů a materialistů, tak namísto čistého cítění nastoupí chaotické pocity skrz onen přepěstovaný rozum a následuje úpadek, zvaný oněmi devianty pokrok. Pokrok směrem dolů. Tento pád dolů už nějaký čas probíhá. Blíží se proto tvrdý náraz, při kterém se roztříští všichni tito blázní i se svým deviantním pokrokem.

Nejsnáze to poznáte na módě a pravém umění. Tedy vy, kteří jste ještě trochu v nitru živí. Když se řídíte čistým cítěním, tak se vám líbí pravé umění, krasné vkusné oblečení. Pokud ale krásu určuje nikoli duch, ale pozemský rozum, tak vzniknou jen karikatury, viz dnešní deviantní móda a chlípné "umění". Tento smysl pro krásu, který vyvěrá z cítění je nejlepším vodítkem ve stvoření v bytí člověka. Nenechá ho zbloudit, když se budete řídit čistým cítěním a jeho smyslem pro krásu, tak nemůžete zbloudit. Když ale člověk tento dar cítění v sobě pohřbí, tak už není hoden být nazýván člověkem.

Duchem mrtví materialisté nazývají vlastence různými přívlastky, včetně rasistů. Láska k vlasti, tento cit, se může projevit pouze u vnitřně živých lidí. Titul Vlastenec je čestný titul a je každému ke cti. Cítění (*​nikoli pocit, viz vysvětlení na konci článku​) je projevem živého lidského ducha, kterého rozumáři v sobě zazdili. Protože zdravé cítění se u těchto tvorů už neprojevuje, tak na jeho místo nastoupila rozumová domýšlivost, která chce být velikou nebo změkčilá "láska" slizkých sluníčkářů, pokrytců.

Tito rozumáři haní vlastence a přitom projev vlastenectví je projevem pravého lidství. Je důkazem, že dotyčný člověk je ještě v nitru živý a že tedy může být ještě nazýván člověkem, na rozdíl od mrtvých bezduchých loutek, které ducha v sobě pohřbily a na jeho místo dosadily domýšlivý rozum pocházející z hmotného mozku a proto s omezeným rozhledem pouze na hmotné a tedy mrtvé bezduché.

Většinu lidí ani nenapadne, že mnohé dnes zažité může být zcela opačně. Málokdo si uvědomuje, že nejnebezpečnější sektou je bezduchý materialismus a že její stoupenci jsou ti nejnebezpečnější fanatici.
​​
Rozum pochází z hmotného mozku, proto rozum může chápat pouze hmotné věci. Proto je tato sekta tou nejnebezpečnější. Rozumáři omezení na hmotu vnutili svou trapnou, omezenou ideologii téměř celému světu a vedou jej tak do záhuby. O této skutečnosti není pochyb, neboť o ní svědčí celé dějiny a zcela zřetelně i přítomnost.
 
To neznamená, že rozumové poznání je něco špatného. Zlo z toho vyrůstá, když se rozum povýší nad ducha. Člověk má stát nad rozumem a rozum používat. Žel dnešní lidé rozum nepoužívají, ale rozum používá je samotné... nechali se zotročit svým vlastním nástrojem. Tak dlouho jej školili a brousili na úkor vlastního ducha, tedy cítění, že nyní jsou jím zcela zotročení a vše vedou do záhuby skrz svou omezenou do-mýšlivost. Rozum sílil a cítění nedostatkem činnosti stále sláblo tak, že dnes mnozí už vůbec je nejsou schopní vnímat. 
 
Neznamená to tedy, že musíme začít chodit do kostela a vstupovat do církve. Já sám jsem věřící a považují se za křesťana už od roku 1998 a přesto nejsem členem žádné společnosti ani církve. Není důležité mumlat modlitby a mlátit hlavou o zem. Důležité je dbát na svůj vnitřní hlas a řídit se jím. Tento vnitřní hlas samozřejmě sílí tím, když sami usilujeme o čistotu a ušlechtilost v myšlení a cítění.

Jeden příklad proč materialista - i když je tzv. slušný - dělá škody z neznalosti zákonů stvoření. V celém stvoření jsou lidé rozdělení podle zralosti. Mám na mysli jemnohmotné a duchovní světy. Čím je člověk duchovně zralejší (nikoli rozumově), tím může vystoupit do vyšších úrovní. Tam se stýká pouze se sobě rovnými (zákon stejnorodosti). Jedná se vlastně o přísné kastovnictví, které musí být i na zemi udržováno, má li nastat mír a harmonie. Nikdy nebude fungovat společnost, když rozumáři budou nezralé lidi, špindíry a pod. míchat mezi slušné a zralejší lidi. Tito slušní lidé nakonec sami opustí takovou nízkou společnost. Rozumáři, sluníčkaři se se svou odpornou pýchou a domýšlivosti stavějí nad zákony stvoření a chtějí svou vůli uplatňovat nad vůli Boží. Chtějí rušit zákony stvoření, křivit je a své vlastní omezené poznání uplatňovat ve společnosti. Proto rozumáři a materialisté páchají vždy škody. Dokud se člověk vzpírá v pokoře přijímat moudrost Boží a svou směšnou domýšlivost staví nad moudrost Boží, tak to nikdy nebude fungovat. Toto je pouze jeden příklad. Je tomu tak ovšem téměř ve všech případech, kde jsou u díla duchem mrtví rozumáři.

Situace dnes:

V podstatě jde o dvě linie, které se táhnou dodnes - Masaryk a Kramář. Masaryk byl prozápadní a Kramář byl Slovan a vlastenec. Už tehdy mezi nimi vznikl rozpor. Karel Kramář byl první československý premiér. Naše vlastizrádné režimy se vynasnažily, aby upadl do zapomenutí. 

Tehdy ještě ty prozápadní snahy nesly nějaké znaky idealismu, demokracie. Dnes tyto dvě linie jsou v ostrém protikladu. Z prozápadních ideí se staly zhoubné rozumářské zvrácenosti, ohnisko všech deviantů, chlípníků a zhoubných ideologii, zvrácenosti, homosexualismus, feminismus, genderismus, multikulturalismus.

A druhá linie slovanská si uchovala část pravého lidství, které spočívá v čistém cítění a schopnosti odcítit zákony stvoření a snažit se do nich vřadit. Prozápadní chlípníci se ve své domýšlivosti stavějí nad tyto zákony stvoření a vedou tak lidstvo do záhuby.

 
Kdo zná dílo Abdrushinovo, tak ten psal ve svém Poselství: 

"...K tomu patří například také cit blaženého spojení se zemí, tvořící naši vlast, cit, který může vyšlehnout v opravdové nadšení celého národa, když se nějaký nepřítel snaží ji poškoditi..."

V nitru živí lidé jsou napojení na vyšší duchovní proudy, které u nich právě lásku k vlasti vyvolávají a tak lze poznat, kdo ještě je člověk a kdo je už v nitru mrtvou, temnu sloužící loutkou. 
 
Lásku k Bohu už lidé ztratili... na svých mnohých domýšlivých cestách zbloudili, sešli z pravé cesty a dobrovolně nechtějí se znovu vřadit do zákonů stvoření. Bez lásky, ale není život, je to cesta dolů do rozkladu. Láska k vlasti může být prvním krokem na správnou cestu. První nesmělý krok k oživení spojení s duchovními proudy. Pravá láska vždy pozvedá, povznáší, podporuje a proto je zapotřebí ji oživovat.
 
 
 Rozdíl mezi pocitem a citem
 
Slovo pocit tedy po-cit nám říká, že se jedná o něco co je po cítění.
 
Cítění je tedy to nejvyšší v člověku, tedy pokud se skutečně jedná o cítění. Dnešní lidé namnoze už nejsou schopni toto většinou rozlišit. Cítění je vlastní projev inkarnovaného lidského ducha. Lidský duch se projevuje pouze cítěním. Cítění je tedy produkt ducha. Pocit je produkt hmotného těla. Pocit vzniká za účasti myšlenek, nervů, pudů... pochází z hmotného těla. Cit stojí tedy vysoko nad pocitem. Láska je duchovní cit (pokud je to ovšem pravá láska), sex patří k pudům, je to pocit. Láska je v celém stvoření. Pohlavní rozmnožování je pouze ve hmotném světě.
 
Když je dnešní člověk bičován svým vlastním nástrojem rozumem, který neumí ovládat a ze kterého si udělal modlu, tak při bujné fantazii je i následně zmítán chaotickými pocity. Tyto pocity se nesmí zaměňovat za čisté cítění. Čisté cítění lze naopak vnímat při zklidnění, při naslouchání svému nitru. Čisté city jsou projevem svědomí, jsou vnitřním hlasem, hlasem ducha a zčásti hlasem duchovního průvodce člověka.
 
Různé články esoteriků, ale i astrologů a pod. toto vše míchají dohromady, jakože: dbejte na své emoce a pocity a pod. Ve skutečnosti je zapotřebí dbát na své cítění. Pocity jsou dnes vlivem přepěstovaného rozumu zmatené. To, že lidé nerozlišují mezi pocitem a cítěním, už jen to ukazuje, jak na tom lidé jsou, že už ve skutečnosti nevnímají čistý hlas svého ducha, kterého svým rozumem (a tedy i skrz pocity) zazdili.​
 
 
autor článku: Pavel Krajíček
  

Komentáře k článku Co je to vlastenectví?

Buďte první, kdo okomentuje tento článek
Přihlaste se, pokud chcete komentovat

 

Připojte se ke skupině:

 Pojďte to říct - bez cenzury

 

 

 

Morava

 

V budoucnosti nastane toto:

 

Tento lid přijme z východu i ze západu všechny, kteří zůstanou a vyvstane národ jako nový celek s těmi, kteří k němu přijdou a tak vznikne nové jméno a starého víc nebude. Tak ani „Morava“ nezůstane a přece bude existovat, protože bude působit mezi ostatními jako semeno, které ruka Věčného zasela do okrsku země, mezi lidi a vzejde a přinese desetinásobnou úrodu.

 

Hermann Wenng srpen 1936

 

(celý článek)