Nenávist je silný (i když negativní) cit a stejně jako láska vás táhne k objektu, kterému váš cit platí. Pokud máte lásku ke Světlu, tak jste k němu přitahování, nahoru do duchovní sféry. Pokud nenávidíte nějakého člověka nebo skupinu lidí, tak jste k nim přitahování. Proto píše Abdrushin, že temno ve své nenávisti číhá. To jsem sám viděl, když jsem opustil tělo. Kolem mého v pokoje a tedy kolem mne, ale mimo místnost, tedy jako ve větším odstupu, stály v hustých řadách temné stvůry. Byly to duše z onoho světa, ale i ti, kteří žijí dnes na zemi, ale ve spánku opustili tělo. Váš cit, který je ve vás nejsilnější vás táhne k vašemu objektu. To jestli vám potom tyto stvůry mohou ublížit nebo musí zůstat stát v odstupu, záleží na vašem stavu, duchovní zralosti. Samozřejmě čím více jste světlejší a tím pro temno více nebezpeční, tím více vás nenávidí. Už jen na tom poznáte, kdo je dobrý a kdo zlý člověk. Dobří lidé nečíhají. Jejich láska je táhne ke Světlu, k ušlechtilosti a čistotě. Mě osobně nikdy nenapadlo jít na stránky prozápadních chlípníků a rozdávat jim tam smějící se smajlíky a hledat něco, co bych mohl nahlásit. Udavači jsou tedy stvůry stojící na straně temna, jsou to ti, kteří v nenávisti číhají na ty světle. Přesně jak píše Abdrushin:
"Ale především nezapomeňte nikdy, že temno vždycky živí nenávist proti Světlu a čeká jenom na příležitost, aby mu mohlo škodit, že téměř vyhledává možnosti, nejde-li to jinak, ať již nepromyšlenou lží a pomluvou nebo i falešným svědectvím. Temnotám, tak jako jejich nástrojům a dobrovolným pomocníkům jest všechno dobré, jen když mohou Světlo v jeho pronikání zdržovat."
Ono samozřejmě těch indicií je více k rozpoznání temna, ale už jen tato jedna může být pro vás vodíkem. Temno číhá a tedy udavači nejsou nikdy služebníci Světla, ale stvůry temnot. I podle toho poznáte, která strana je ta dobrá.
Pravdou třeba proti všem!